Při kolonizaci Ameriky na konci 15. století bylo zabito tolik lidí, že to narušilo klimatickou rovnováhu Země
Podle vědců z University College London ve Spojeném království došlo v důsledku osidlování Ameriky Evropany k tomu, že obrovský pás opuštěné zemědělské půdy rychle zarostl náletovými stromy a další vegetací. To stáhlo z atmosféry tolik oxidu uhličitého, že to ochladilo planetu.
V období známém jako „Malá doba ledová“ došlo k poklesu světové teploty o 0,15°C, což narušilo zemědělství a způsobilo několik hladomorů v Evropě. Jak píší Alexander Koch a spolupracovníci ve studii vydané v Quaternary Science Reviews, „Velké vymírání domorodých národů Severní a Jižní  Ameriky vedlo k opuštění tolika zemědělsky využívané půdy, že následná absorpce zemského uhlíku měla vysledovatelný dopad na atmosférický CO₂ a na celosvětové povrchové teploty vzduchu.“
Co výzkum zjistil

Tým přezkoumal všechna dostupná populační data ohledně toho, kolik lidí žilo v Americe před prvním stykem s Evropany v roce 1492. Potom odhadoval, jak se tyto počty změnily v následujících desetiletích, když byly oba kontinenty pustošeny zavlečenými chorobami (neštovice, spalničky), válkou, otroctvím a rozpadem společností. Skupina vědců z UCL odhaduje, že v Severní a Jižní Americe žilo na konci 15. století 60 miliónů lidí (asi 10 % celkové světové populace) a že během jednoho století tento počet klesl na asi pět nebo šest miliónů.

Vědci z UCL také spočítali, kolik půdy, která byla dříve obdělávána domorodými civilizacemi, přestalo být obděláváno a jaký dopad by mělo, kdyby bylo toto území rychle znovu zalesněno. Jednalo se o oblast asi 56 miliónů hektarů, tedy téměř tak velké území jako dnešní Francie. Odhaduje se, že rychlé opětovné zalesnění v takovém by stáhlo tolik CO₂, že by jeho koncentrace v atmosféře klesla o 7-10ppm (tj. 7-10 molekul CO₂ v každém jednom miliónu molekul vzduchu). „Abychom to dali do současného kontextu, my dnes spalujeme (fosilní paliva) a produkujeme asi 3ppm ročně. Takže tu jde o velké množství uhlíku, který byl vysáván z atmosféry,“ vysvětluje spoluautor prof. Mark Maslin.

„V té době (tj. na přelomu 16. a 17. století) došlo k výraznému ochlazení, které se nazývá Malá doba ledová, a je zajímavé, že vidíme, že malá část toho ochlazení byla způsobena přirozenými procesy, ale aby nastalo ochlazení v tom rozsahu, v jakém nastalo – což byl dvojnásobek těch přirozených procesů – byl potřeba ten pokles v hodnotách CO₂ způsobený genocidou.“

Čím je výzkum podpořen

Pokles množství atmosférického CO₂ v době Velkého vymírání je patrný ze zkoumání ledových jader v Antarktidě. Vzduchové bublinky uvězněné v těchto zmrzlých vzorcích vykazují pokles v koncentraci oxidu uhličitého. Jeho atomové složení také dává silné důvody se domnívat, že pokles byl způsoben suchozemskými procesy někde na Zemi.

Tým UCL navíc říká, že tento příběh dobře ladí s doklady přítomnými v ložiscích dřevěného uhlí a v pylových usazeninách Severní a Jižní Ameriky. Ty vykazují právě takové vychýlení, jaké by se dalo očekávat, když náhle poklesne využívání ohně při nakládání s krajinou a dojde k velkému nárůstu přirozené vegetace. Ed Hawkins, profesor klimatologie na Reading University, nebyl ve výzkumu zapojen. Dodává: „Vědci chápou, že takzvanou Malou dobu ledovou způsobilo několik faktorů – pokles v množství atmosférického oxidu uhličitého, řada velkých sopečných výbuchů, změny ve využívání půdy a dočasný pokles solární aktivity.

Tato nová studie ukazuje, že pokles v množství CO₂ byl částečně důsledkem osidlování Amerik a následného rozpadu domorodých populací, čímž byl umožněn opětovný nárůst přirozené vegetace. Ukazuje, že lidská činnost ovlivňovala klima dávno před tím, něž začala průmyslová revoluce.“

Jak se můžeme poučit

Spoluautor studie dr. Chris Brierley říká, že vedlejší produkt strašlivé populační krize ilustruje výzvu, jíž čelí řešení současné globální klimatické krize. „Hodně se mluví o ‚negativních emisích‘ a využívání sázení stromů k absorpci CO₂ z atmosféry, aby se zmírnila klimatická změna,“ řekl pro BBC News. „A tato studie ukazuje, v jakém rozsahu je to potřeba, protože v důsledku Velkého vymírání bylo znovu zalesněno území o velikosti Francie a to dalo jen pár ppm. Je to užitečné a ukazuje nám to, co znovuzalesnění dokáže. Ale na druhou stranu takové snížení je zhruba ekvivalentní dvěma rokům emisí ze spalování fosilních paliv při současné míře spalování.“

Studie také souvisí s diskusí o novém názvu, který by vystihoval dobu, kdy na Zemi žijí lidé, a jejich vliv na ni. Této epoše se má říkat Antropocén a v současné době probíhá živá diskuse o tom, jak by měl být rozpoznán v geologických dokladech. Někteří výzkumníci říkají, že by byl nejvíce zřejmý v usazeninách, které dokládají veliké zrychlení průmyslové aktivity od padesátých let 20. století. Rým z UCL však poukazuje na to, že Velké vymírání v Severní a Jižní Americe je dokladem, že k významným lidským interakcím, které zanechaly hlubokou a nesmazatelnou stopu na planetě, docházelo dávno před tím.

 

 

Zdroje: https://www.bbc.com/news/science-environment-47063973

https://popularresistance.org/genocide-of-native-americans-so-devastating-it-literally-cooled-the-planet/