Ohlédnutí za dobou stvoření 2023 na Slovácku

Na Dobu stvoření, kterou letos provázel verš podle knihy proroka Ámose „Ať proudí spravedlnost a pokoj,“ jsem se těšila ještě před tím, než začala, a očekávala jsem ji se zvědavostí. Když začalo září, cítila jsem ji jako radost, která přišla do mých dnů. Během tohoto času jsme se při setkáních společenství Žít Laudato si´ mnohokrát modlili modlitby pro letošní dobu stvoření. Nechala jsem na sebe působit průvodní texty a toužila, aby mě slova, která mi zněla nejvíc – pokoj a spravedlnost – pronikla a proměnila mě. Po celé období mě provázel hlavně živel vody. Oslovila mě představa spravedlnosti jako mohutné řeky, do níž se přilévají přítoky našeho společného úsilí, jak po tom volá Hospodin slovy proroka Ámose v kapitole 5, 21-24.

Ve farnosti Břeclav jsme s naším společenstvím slavili mši svatou, jíž jsme prosili Stvořitele: „Požehnej nás svými životodárnými vodami.“ Spolu s dětmi jsme připravili k obětním darům chleba a vína také věnec z rostlin, který nám připomněl, že třetího dne Bůh stvořil stromy a zeleň a řekl, že jsou dobré, protože naše životy jsou nevysvětlitelně svázány s jejich životy. Přinášeli jsme také květy, kterými jsme vzdali díky za oslnivou škálu barev a tvarů, které ukazují na krásu Boží. Přinesli jsme i ovoce a zeleninu a vzdali díky za plody Země, které udržují náš život. Přinesený kámen byl symbolem sestry Země, na které žijeme, jsme součástí jejího ekosystému, všichni propojeni a na sobě závislí. Vzdali jsme Bohu chválu za předivo života, které obdivuhodně utkal.

Druhým nejdůležitějším momentem letošní doby stvoření pro nás byla vycházka k soutoku řek Moravy a Dyje. V tomto nejjižnějším cípu České republiky jsou rozlehlé lužní lesy se slepými rameny řek a tůněmi, v nichž žijí ohrožené druhy dravců, ryb a brouků. Lesy se v blízké době mají dočkat ochrany jako chráněná krajinná oblast. Procházku jsme začali ve stromové kapli u Lanžhota, jako průvodní text k rozjímání na cestu jsme vybrali část krásné modlitby od rev. Jamese Shri Bhagwana, generálního tajemníka Pacifické konference církví :

„Bože naděje a uzdravení! 

Kéž Tvé řeky spravedlnosti odplaví naši apatii, lačnost a sobectví

a odhalí hluboké vztahy, jimž jsi dal vzniknout mezi námi a všemi svými tvory.
Vyživuj nás vodou života, která obnovuje a proměňuje pouště zoufalství v oázy naděje.
Kéž nás vlny tvého objetí znovu promění v strážce tvého stvoření.
Kéž nás proudy Tvé spravedlnosti odnesou zpátky do tvé laguny pokoje, kde se všechno stvoření bude těšit z života v hojnosti.“
Krajina Soutoku byla jako jinde v posledních dnech spíš suchá, hojně zaplavenou lužní krajinu minulosti jsme viděli jen na informačních tabulích podél cesty. Příroda se mi zdála unavená dlouhým a horkým létem. I tady se projevuje sucho, klimatické změny a přetvářející působení člověka, přesto krajina ještě neztratila všechnu svou krásu. Toužila jsem zakusit pokoj a poznat, jak může Stvořitel v této těžké době pokoj darovat celému svému stvoření.
Já i moje přítelkyně, které se se mnou na procházku vydaly, žijeme v obci, která je obklopená vinohrady a kde je příroda poznamenaná intenzivním zemědělstvím, v níž chybí stromy a jakákoli divočina. Procházka do lužních lesů plných listnatých stromů a starých solitérních dubů, ve kterých panoval klid a nebyli tam lidé, nás osvěžila a při pohledu na řeku jsem cítila, že Boží pokoj je tady skutečně s námi. Že ho není málo. Že Bůh není žádný troškař, ale všeho dává v hojnosti. Pokoj od něj nepřichází po kapkách, ale plyne v celé řece, jejíchž vod je nezměrně. Stačí jen přijít a nabírat si, otevřít se v modlitbě a nechat se obdarovat pokojem navzdory divoce hučícímu světu kolem. 
Rozjímat v přírodě je jiné. V člověku se rozezní struny, které jsou jindy potichu. Rády bychom proto meditativní procházky příště zopakovaly, a modlily se tak ke Stvořiteli přímo uprostřed přírody.
Na konci doby stvoření jsem si potom inspirovaná letošním Průvodcem dobou stvoření složila parafrázi na verše z knihy proroka Ámose (5, 21-24):

 

Ó proroku Ámosi,
Chytíme se za nosy.
Že ta naše setkání
Možná Bohu hrůzu nahání:
Plné zuby vašich akcí mám,
Nikdy jsem vás v nich nevídal.
Chci vaše projekty, co myslíte, jak to je?
Ne – chci oceán práva a řeku pokoje.

Za společenství Žít Laudato si‘ na Slovácku 

Veronika Osičková

Velké Bílovice | zitlaudatosi.cz

Facebook

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *