Ohlédnutí za dobou stvoření 2024

Od 1. září do 4. října křesťané mnoha denominací po celém světě slaví „dobu stvoření“, čas, kdy si více než jindy připomínají, že jsou součástí Božího díla stvoření, slaví Boha jako Stvořitele, děkují za svět a také si připomínají svou spoluodpovědnost za jeho další směřování.
V roce 2000 poprvé slavili dobu stvoření nezávisle na sobě v luterských sborech v Evropě a v Austrálii, v roce 2007 se za slavení postavila Světová rada církví, od roku 2018 doporučuje slavení katolickým věřícím papež František. Malou ochutnávku pestrosti slavení na pěti kontinentech najdete na FB Season of Creation a ve FB skupině Season of Creation. 

Zde najdete stručný přehled toho, jak jsme letos dobu stvoření slavili v Olomouci-Hejčíně, v Českých Budějovicích-Suchém Vrbném,       v Kutné Hoře, v Praze-Kobylisích, ve Velkých Bílovicích a v Sušici na Andělíčku.

Ve farnosti svatých Cyrila a Metoděje v Olomouci-Hejčíně si letos připomínali dobu stvoření podruhé. Také letos slavili jednu nedělní mši svatou s liturgií pro dobu stvoření na úmysl zachování života na Zemi a přijetí odpovědnosti každého člověka za péči o společný domov. Následující sobotu se vydali na pěší pouť ze Svatého Kopečka do vesnice Bělkovice přes ruiny kartuziánského kláštera Kartouzka. U Kartouzky v Dolanech se modlili křížovou cestu ekologického obrácení podle Jana Pavla II. a svou pouť zakončili v Bělkovicích modlitbou čtrnácti zastavení nově instalované cesty světla a mší svatou pod širým nebem při západu slunce.

Ve farnosti svatých Carila a Metoděje v Českých Budějovicích-Suchém Vrbném si také letos připomínali dobu stvoření podruhé. Zahájili ji mší svatou, která v sobě nesla hlubší poselství péče o svět kolem nás. Liturgické texty reflektovaly význam ochrany přírody a během mše byla před oltářem instalována dekorace, která symbolizovala nejen hojnost země prostřednictvím velké dýně, ale i ničivé důsledky klimatických změn znázorněné rozvodněnými řekami. Zrcadlo, které bylo součástí výzdoby, připomnělo, že i my jsme součástí Božího stvoření a naše jednání se odráží v prostředí, které nám bylo svěřeno. Instalace domečku pro hmyz vedla k zamyšlení nad odpovědností za péči o všechny tvory a přírodu, kterou jsme obdrželi jako dar. Tento motiv symbolicky doplnil nový mazlíček – křeček, o kterého se doma starají dívky z farnosti, jako připomínka, že péče o stvoření začíná i v drobných každodenních krocích.

V Římskokatolické farnosti arciděkanství Kutná Hora byl připraven program pro děti v sakristii zaměřený na poznávání přírody prostřednictvím smyslů, protože to, co známe, umíme i chránit. Děti měly připraveny dva košíky – jeden s přírodninami vypěstovanými na poli nebo na zahradě představoval kulturní krajinu, druhý s přírodninami z volné přírody představoval krajinu divokou. Přírodniny byly také v neprůhledném sáčku. Každý si něco vytáhl a měl zařadit do košíku podle druhu. Pak děti se zavřenýma očima přírodniny ochutnávaly a pojmenovávaly, čichaly k skleničkám s bylinkami. Košíky pak byly přineseny v obětním průvodu, aby každý měl něco do ruky, vzaly si děti ovoce a zeleninu do ruky a vracely u oltáře do košíků. 

Ve farnosti svaté Terezie od Dítěte Ježíše v Praze-Kobylisích vytvořili účastníci oslavy doby stvoření, která se konala v sobotu 14. září ve farním sále, obraz, jímž vyjádřili průběh stvoření světa. Malováním vyjadřovali jednotlivá zastavení modlitby „cesta stvoření“, která společně procházeli. Stvoření začíná počátečním vzplanutím, náhlým vzedmutím světla, které postupně nabývá tvarů a barev – z výbuchů supernov vznikají vesmírná tělesa, kolem planety Země vzniká ochranný obal, kondenzuje se voda, dělí se světadíly a jsou postupně osídlovány rostlinami a živočichy včetně člověka. Uprostřed Božího díla stvoření se usmívá v plenkách zavinuté Děťátko. V neděli 22. září byl obraz vystaven v kostele při slavení mší svatých pro dobu stvoření.

Ve Velkých Bílovicích zahájili oslavy doby stvoření společně s dětmi a jejich rodiči setkáním na farní zahradě. Vyprávěli si o Thimbovi, který žije v africkém Sahelu, kde stále naléhavěji se svou rodinou pociťuje dopady znečištění a poškozování přírodního prostředí. Mluvili o tom, jak bychom jemu a jeho rodině mohli my, lidé v Evropě, pomoci skrze udržitelné jednání a modlitbu, a co nám k tomu říká papež František. Povídali si o Laudato si‘ a hnutích, která na tyto problémy ve světě reagují. S pomocí rodičů děti vyráběly udržitelné látkové sáčky, svíčky ze včelího vosku a další upcyklované drobnosti, které v neděli 1. září nabídli v dobročinném prodeji před kostelem. Výtěžek byl věnován Mary’s Meals, spřízněné organizaci, která pomáhá těm, kdo nesou následky extrémní chudoby, vykořisťování a ekologické devastace v nejchudších komunitách světa.
Účastníci spolu prožili dlouhé odpoledne – do večera opékali dobroty nad ohněm, zpívali a tančili. Zalévali květiny a zeleninu rostoucí na farní zahradě a pochutnávali si na prvních hroznech, které právě štědře dozrávaly. Při jedení těchto prvních plodů úrody si připomněli (podle motivu letošní doby stvoření), že naděje v naplnění Božího plánu obnovy pro celé stvoření je i přes současné bolesti přítomna mezi námi ( Římanům 8, 19–25).